Velikonoce připadají na první neděli po prvním jarním úplňku po jarní rovnodennosti.
Letos to je 08.04.2012.
Co jsou Velikonoce?
Velikonoce jsou svým původem svátky jara. Před cca 3500 lety dali
kananejskému svátku jara zcela nový význam Židé svým svátkem Paschy
- oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví.
Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou
smrtí a zmrtvýchvstáním.
Na velikonoce se křesťané připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným
postní doba, které začíná Popeleční středou. Je to původně doba, kdy lidé
toužící přijmout křest zintezivnili svoji přípravu. Ostatní křesťané se
brzy připojili, aby si tak sami svou víru oživili. Po velikonocích nastává
velikonoční doba, která trvá 50 dní do svátků "Seslání Ducha svatého",
kdy se připomíná další událost. Velikonocemi totiž nic neskončilo.
Apoštolové se v dalších 40 dnech setkávali se vzkříšeným Kristem. Při
posledním setkání jim Kristus řekl, že již ho neuvidí, ale dostane
se jim posily Ducha svatého. Tak se stalo za dalších 10 dní.
Velikonoční zvyky
Škaredá středa:
Na škaredou středu se nesmíte mračit,
jinak se budete mračit každou středu v roce.
Zelený čtvrtek
Na zelený čtvrtek musíte časně vstát a omýt se rosou - nebudete nemocní.
Hospodyně musí zamést dům ještě před východem slunce a smetí odnést
na křižovatku - nebudete mít v domě blechy. V Orlických horách se házel
do studny chléb s medem - aby v ní byla vody celý rok. Také jidáše
s medem zaručovali zdraví.
Velký pátek
Na velký pátek se lidé chodili mýt do potoka, aby se jim vyhýbaly choroby.
Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy uchopit ze dna vody kamínek,
který pak hodili levačkou za hlavu - pak je nebolely zuby. Textilníci
předli pašijové nitě, těmi udělali několik stehů, které pak rodinu chránily
před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá pašijovými nitěmi chránila před
bleskem. Nesmělo se prát prádlo, nesmělo se pracovat v sadu, nesmělo se
nic půjčovat.
Bílá sobota
Na bílou sobotu se z ohořelých dřívek udělal křížek a ten se donesl
na pole, aby bylo úrodné. Někde se dávaly za trámy domu uhlíky, aby
odradily požár. Doma se uklízelo, bílilo, pekly se mazance a beránci,
pletly pomlázky, zdobila vajíčka.
Boží hod velikonoční
Na boží hod velikonoční dostala každá návštěva kousek posvěceného jídla,
trochu se ho dalo na pole, do studny a na zahradu - aby byla úroda, voda
a dostatek ovoce.
Pletení pomlázky - podle tradice ze 14.století manželé a milenci
šlehali své milé manželky a milenky. Ten kdo časně ráno nevstal,
byl polit studenou vodou v posteli.
Uplést pomlázku uměl dříve skoro každý. Všichni
muži a děti vstávali na Velikonoční pondělí časně zrána, aby vyšli na
koledu. Obcházeli sousedství a šlehali děvčata, aby byly příští rok
zdravé a stále mladé.
Velikonoční vajíčka jsou další z Velikonočních tradic. Tu jako první
zavedli pravděpodobně Egypťané. Nejstarší nalezená zrobená kraslice
je podle vědců stará neuvěřitelných 2300 let. Vajíčka dostávali koledníci
za odříkání hezké koledy. Velikonoční vajíčka musela být plná a barevná.
Ty vyfouknuté, takzvané kraslice, se používali jako dekorace.
Velikonoční beránek je symbolem člena Božího stáda, o něž se stará jejich
pastýř - židovský Bůh. Beránek je již od středověku známý jako obřadní pokrm.
Dnes se pečivo ve tvaru beránka peče každým rokem na Velikonoce v mnoha rodinách.
Velikonoční zajíček je tradicí převzatou z Německa.
Proč právě zajíček rozdává velikonoční vajíčka? Původ této tradice najdeme
v historii, kdy byl zajíc často vídán u lidských obydlí a hledal potravu.
Dalším vysvětlením může být také fakt, že lidé dříve, když upekli chleba
ve tvaru zajíčka, dávali doprostřed vejce.
Ne vždycky vajíčka přináší Velikonoční zajíček. Ve středních Čechách
nadělovala liška, jinde zase slepička či dokonce skřivánek.
Barvení velikonočních vajíček
Nejjednodušší a klasicky vžité barvení vajíček je těch dopředu natvrdo
uvařených. Vajíčka se malují v posledním týdnu před velkou nocí.
V minulosti se vajíčka barvila přírodní cestou. Červená barva se získávala
z tlučené pálené cihly s přidáním octa a slupek z červené cibule. Žlutá
barva se získávala ze šafránu, vařením kmínu, mladého obilí, cibulových
slupek a lipového čaje. Zelenou barvu bylo možné získat z trávy, jetele,
rozmarýnu a petržele, černou vařením kávy, hnědou zase vařením listů
z ořechu.
Vajíčka se barví i vyfouknutá - tzv. kraslice. Vyfukují se vajíčka jen
čerstvá a pokud možno čistě bílá, aby výsledné zdobení mělo výraznější
efekt. Potřebné pomůcky, které bychom si měli při malování kraslic opatřit,
je např. včelí vosk, špendlík zapíchlý do dřeněné násady, trubičku ze slámy.
Barvení vajec
Uvařená vajíčka nebo vyfouknutá odmastíme, na cca deset minut ponoříme
do teplé barvy a necháme barvit.
Kraslice s přírodními otisky
Vajíčka ovážeme listy ze stromů, trávou, petrželovou natí,
jedlovými větvičkami, následně je zabalíme do řídké látky
a vaříme v odvaru cibulových slupek. Po odstranění tkaniny a odstranění
přírodních materiálů vzniknou zajímavě dekorovaná vajíčka.
Vosková technika
Včelí vosk nejprve obarvíme na potřebné barvy a potom jej nanáší předem
obarvené nebo i čistě bílé vajíčko špendlíkem nebo slámovou trubičkou.
Krátkými tahy vytváříme různé ornamenty.
Batikování vajíček
Provádí se kombinací barvení a voskování. Používáme čistý vok nahřátý
asi na 65°C. Nanášíme ho na skořápku špendlíkem do různých ornamentů. Poté
vejce vložíme do barvící lázně a obarvíme. Obarvená vajíčka pak nahřejme
a rozteklý vosk stíráme hadříkem. Pokud chceme docílit toho, aby vajíčko
mělo vícebarevný dekor, vosk neodstraníme, ale vajíčko ponořime do jiného
odstínu barvy a opět dokreslujeme voskem a opět barvíme. Tento postup se
osvědčuje od světlých barev k tmavým. Nakonec vajíčko nahřejeme
a vosk odstraníme.
Netradiční zdobení vajíček
Vajíčka zdobíme i zcela netradičně podle naší fantazie. Můžeme je
oblepovat korálky, přírodními materiály, obmotávat špagátky i drátky,
balit do textilu, zkusit na nich výtvarnou metodu decoupage
(lepení vrchní vrstvy motivu z ubrousků) atd.
velikonoční koledy
|
|
